Orofaciální myologie
MyoMastery

Web určený pro profesní rozvoj a vzdělávání
v oblasti myofunkčních poruch, terapie, …

Vliv orálních restrikcí na zvýšenou kazivost zubů a ztíženou orální hygienu.

Primární  preventivní  opatření  vzniku  zubního  kazu  vycházejí  z  vědomí,  že  zubní  kaz  vzniká  při   uplatnění   a   spolupůsobení   příčin   a   faktorů,   které   jednak   podmiňují   odolnost   zubní   tkáně,   především  v  době  vývoje  zubu  v  čelist,  dále  kariogenní  (kaz  umožňující)  ulpívající  zbytky  potravy,   především   zkvasitelné   sacharidy   a   ústní   mikroorganizmy   –   odontopatogeny.   Dalším   faktorem   je   faktor  času,  to  je  doby,  po  kterou  vyvolávající  faktory  mohou  spolupůsobit.  Zubní  kaz  nevzniká  ani   za  minutu,  ani  za  hodinu  nebo  den,  ale  za  měsíce  a  roky.  Bylo  prokázáno,  že  zubní  kaz  je  infekční   onemocnění,   které   je   vázáno  na  přítomnost  zubního  plaku.  V  něm  probíhá  množení   a  působení   ústních  mikroorganizmů,  enzymové  štěpení  sacharidů,  vznik  organických  kyselin  a  pokles  pH  vede   k  demineralizaci  (odvápnění)  skloviny  a  ke  vzniku  kazivých  ložisek.

Základní anatomické a  fyziologické údaje

Zubní korunky prořezávajících se zubů a  zubů stávajících jdou kryty silně mineralizovanou sklovinou, nejtvrdší tkání organizmu. Z  anatomického pohledu můžeme rozdělit plošky zubní korunky na lokalitu, kde probíhá tzv.  proces samo-‐očišťování. Jedná se o  hladké plochy zubní korunky, včetně zubních hrbolků na žvýkacích ploškách. Druhou lokalitou jsou tzv.  místa habituálně nečistá -‐ tj.  místa, kde zubní kaz vzniká snadno a  rychle, sem patří oblast zubního krčku, aproximální „mezizubní“ plošky (plošky sousedící se sousedními zuby) a  žvýkací plošky malých a  velkých molárů.

Vliv orálních restrikcí na zvýšenou kazivost zubů a ztíženou orální hygienu.

Jedním z činitelů, kterým můžeme ovlivnit vývoj zubního kazu je tedy správné a dostatečné čištění zubů. 

Jazyk hraje tu nejdůležitější roli v odstraňování zbytků potravy během každého jídla v průběhu dne. Je-li rozsah pohybu ovlivněn zkrácenou podjazykovou uzdičkou a my nemůžeme zbytky potravy přirozeným pohybem jazyka odstranit, dochází k retenci potravy v ústech, na zubech a též často i na tvrdém patře. V té chvíli si často např. děti pomáhají prsty, aby tyto zbytky odstranily. 

Zubní kartáček je dalším nástrojem jak udržet korunky zubů čisté. Na rozdíl od jazyku používáme zubní kartáček (a jiné pomůcky pro orální hygienu) pouze dvakrát denně. Retní uzdička může tuto činnost velmi nepříjemně ovlivňovat.  Krátká, silná nebo vysoce upínající se uzdičky mohou tvořit kapsy pro retenci potravy (např. i mateřské mléko).  Retní a tvářové uzdičky též stojí v cestě zubnímu kartáčku, který může při neopatrném čištění (třeba matkou v ústech dítěte) uzdičky zraňovat a to na velice citlivých místech.  V důsledku této bolestivé zkušenosti máme tendence tyto místa vynechávat. Množící se plak v těchto lokalitách vede k demineralizaci skloviny a typickým plošným kazů zubů, kde se zubní kaz většinou nevyskytuje.  (Lawrence A. Kotlow, DDS The influence of the Maxillary Frenum on the Development and Pattern of Dental Caries on Antrion Teeth in Breastfeeding Infants: Prevention, Diagnosis, and Tratment)

Další souvislost ztěžující správné a dostatečné čištění zubů je dávící reflex. O tom ale příště☺